Déšť dokáže z obyčejné projížďky udělat adrenalinový zážitek. Silnice klouže, viditelnost padá a tělo se napíná v každém zatáhnutí plynu. Zkušení motorkáři vědí, že mokro není důvod k panice. Je to jen zkouška techniky, trpělivosti a klidu. Začátečníci ale často dělají chyby, které se mohou změnit v nebezpečné situace.
Proč je jízda v dešti úplně jiná disciplína?
Na suchu se dá spousta věcí odpustit. Špatný nájezd do zatáčky, prudší brzda, trochu víc plynu. Jenže na mokru platí jiná pravidla. Pneumatiky ztrácí přilnavost, voda zvedá drobný prach a olej ze silnice, a každé šlápnutí nebo trhnutí se násobí. Začátečníci se často nechají ovládnout strachem a ztuhnou. Jiní naopak přecení schopnosti stroje a brzdí příliš pozdě. Oba přístupy končí stejně: ztrátou rovnováhy.
Jaké chyby se opakují nejčastěji
Základní pravidlo zní: plynulost a předvídavost. Všechno musí být měkčí. Rozjezdy, brzdy, pohyb těla i pohled vpřed. Motorka se v dešti nechová jinak, jen citlivěji reaguje na každou chybu. Co nejčastěji trápí motorkáře/začátečníky?
Prudké brzdění
Největší klasika. V panice člověk sevře páčku a doufá, že to „ještě chytne“. Na mokru to ale končí podklouznutím. Místo křečovitého sevření pomáhá kombinovat brzdění obou kol a dávkovat tlak postupně.
Nesprávný posed
Začátečníci často sedí křečovitě a bojují s řídítky. Tím motorku znejistí ještě víc. Správný posed znamená uvolněné ruce, kolena u nádrže a pohled dopředu, ne na přední kolo.
Neznalost povrchu
Přechod z asfaltu na dlažbu, bílé čáry, kanály nebo olejové skvrny, to všechno se v dešti mění v kluziště. Stačí mírně ubrat, netočit prudce a projet rovně. Zkušenější jezdci si pamatují, že čím víc se asfalt leskne, tím míň drží.
Nevhodné oblečení
Promoklá bunda a mokré ruce udělají z jízdy utrpení. Ztrácí se pozornost i cit v prstech. Kdo jezdí často, investuje do nepromokavého overalu, rukavic a návleků na boty. Pohodlí = soustředění.
Ignorování pneumatik
Staré nebo podhuštěné pneu se na mokru chovají jako mýdlo. Drážky musí odvádět vodu, ne ji hromadit. Stačí jednou za měsíc zkontrolovat tlak i vzorek. To rozhoduje o tom, jestli z deště vyjedete po svých.
Jak se naučit jezdit v dešti bez stresu?
Trénink dělá zázraky. Stačí najít prázdné parkoviště a zkoušet rozjezdy, brzdění a zatáčení. Postupně pochopíte, kde má vaše motorka limity. A hlavně, mozek si zvykne, že mokro není nepřítel, jen jiný terén. Pomáhá i správné nastavení mysli. Kdo jede v napětí, dělá křečovité pohyby. Kdo se uvolní a soustředí na plynulost, většinou dojede v klidu. Déšť není důvod zůstat doma, ale šance naučit se číst silnici jinak.
Jak se starat o motorku po dešti
Po každé mokré jízdě je dobré motorku umýt a osušit. Sůl a nečistoty z vozovky urychlují korozi. Pozornost si zaslouží řetěz, brzdy a elektrické konektory. Stačí pár minut péče a stroj vydrží o roky déle.
Nezapomeňte ani na výstroj. Kombinézu i boty nechte vyschnout při pokojové teplotě. Ne na topení, kde by se mohly poškodit membrány.
Jízda v dešti není o hrdinství, ale o citu. Kdo ji zvládne, posune se jezdecky o kus dál. Naučí se klidu, trpělivosti a rovnováze. A právě tyto vlastnosti pak zachraňují situace i na suché silnici. Déšť není překážka, ale lekce, kterou by si měl projít každý motorkář.
Zdroje textu: rideapart.com, motorcyclenews.com
Zdroj foto: www.freepik.com
