Motorkáři se dají bez rozmýšlení považovat za subkulturu. Když někteří automobiloví řidiči zaslechnou řvoucí motory a vzápětí se za nimi vyrojí kožené moto bundy, helmy a okované brašny na motorku, možná se jich zmocní neopodstatněná zlost. Někdy za to přitom může pouhé nedorozumění, kdy motorkáři použijí gesta, kterými ostatní řidiči nerozumí.
Motorkářská gesta jsou vesměs přátelská
Tak jako se vodáci zdraví hlasitým „Ahoj!“, i motorkáři mají svůj vlastní pozdrav. Je běžné, že když se míjí dva příznivci jedné stopy, mávnou na sebe za jízdy levou rukou. Nejde o žádný projev agrese ani naznačení plánovaného odbočení, ale prosté gesto vyjadřující sounáležitost s ostatními motorkáři.
Možná už se vám stalo, že vás nějaký motorkář předjel a následně vykopnul pravou nohu ze stupačky. Pokud jste v tomto gestu dosud spatřovali posměch nebo snad dokonce urážku, můžete být naprosto v klidu. Motorkář, který vám pokyne nohou, jednoduše děkuje (za uvolnění průjezdu, za uhnutí se na stranu vozovky, za zablikání, že je bezpečné předjet a podobně). Zvednutí nohy je pro motorkáře mnohem bezpečnější a jednodušší, než kdyby se na vás měl otočit a pokynout vám rukou.
Když je ruka zvednutá a další pokyny
Ruku zvednutou nad hlavu můžeme nejčastěji spatřit ve skupině motorkářů. „Vedoucí“ řidič tak komunikuje se zbytkem motorkářů, že se chystá zastávka u nejbližší čerpací stanice, třeba za účelem občerstvení nebo toalety. Pokud motorkář potřebuje natankovat, může ukazovat na nádrž svého stroje. Když motorkáři nemají vysílačky, je to pro ně nejjednodušší způsob komunikace mezi sebou.
Dalším gestem, se kterým se nejčastěji setkáme ve skupině motorkářů, je ukázání rukou vlevo nebo vpravo. Opět nejde o plánované odbočení, ale o upozornění na možné nebezpečí. Pokud je ve vozovce velká díra, na silnici leží přejetá zvěř, spatří olejovou skvrnu či podobné problémy, může takto dát najevo motorkářům jedoucím za ním, aby zpomalili nebo dávali větší pozor.