O povinném ručení nepochybně slyšel každý řidič už v autoškole. A i když sjednání takovéhoto typu pojištění je v našich zemích povinností více než devět dekád, stále kolem něho panují tu a tam nejasnosti. Podívejte se s námi, zda vám náhodou nějaký ze stále hojně rozšířených omylů spojených s povinným ručením není povědomý.
1. Povinné ručení je pojistka na vlastní auto
Není. Kdokoli usedá za volant by měl mít jasno přinejmenším ve dvou základních pojmech: povinné ručení a havarijní pojištění. Rozdíl mezi nimi je jasný – povinné ručení hradí škody, které způsobíte vy. Neslouží tedy k úhradě škod na vlastním vozidle, k jejich pokrytí naopak slouží pojištění havarijní. Ostatně i proto se povinné ručení oficiálně nazývá „pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“.
2. Někdy se bez povinného ručení obejdu
Neobejdete – povinné ručení je povinné, bez něj nelze na silnice vůbec vyrazit. Za jízdu bez povinného ručení hrozí vysoké pokuty od Policie ČR (v řádu desítek tisíc korun) a v případě způsobené nehody by viník – kromě plné úhrady všech způsobených škod, které mohou dosahovat i do výše desítek milionů korun – dostal i jednorázovou pokutu až 300 tisíc Kč.
Povinné ručení je zkrátka třeba mít sjednané vždy – tedy i ve chvíli, kdy s novým vozem opouštíte prodejnu, a máte na něm „pouze“ tzv. převozní registrační značku. Zda vaše auto má, či nemá sjednané povinné ručení, přitom zjistíte snadno podle SPZ zadané do vyhledávače na webu České kanceláře pojistitelů.
Od roku 2024 se navíc s novým zákonem přesouvá povinnost sjednání povinného ručení na skutečného provozovatele vozidla, zatímco dosud byl za jeho sjednání zodpovědný jeho vlastník.
3. Nižší limity plnění mi stačí
Nestačí. Honba za nejlevnějším povinným ručením na trhu se vám ve skutečnosti může nakonec pěkně prodražit. S nižším pojistným bývají také spojeny i nižší limity pojistného plnění, které ovšem zdaleka nemusejí stačit na pokrytí způsobených škod – ty totiž nebývají pouze materiální (na poškozených vozidlech, dopravní komunikaci, budovách), ale také může jít o úhradu léčebných výloh zraněných osob, repatriaci a další podobné náklady v řádech desítek milionů korun.
S novým zákonem se ostatně minimální zákonem daná výše pojistných limitů zvyšuje z dosavadních 35 na 50 milionů Kč.
4. Z povinného ručení se zaplatí všechny škody a náklady
Povinné ručení uhradí vždy to, co máte ve smlouvě. Věnujte proto pozornost tomu, zda a v jakém rozsahu například pokrývá náklady na odtah vozu (ten bývá limitován vzdáleností, místem odtahu i možností vybrat si odtahovou společnost) či zapůjčení náhradního vozidla a podobně. Levnější pojištění mívají rozsah služeb omezenější.
5. Ukončit smlouvu můžu kdykoli
Ukončení smlouvy není nijak složité (zpravidla stačí písemná výpověď), nicméně nelze k němu přistoupit úplně kdykoli. Bez sankcí lze pojistnou smlouvu na povinné ručení ukončit vždy s koncem pojistného období, stejně jako například po pojistné události, krádeži vozu, jeho prodeji, likvidaci či do dvou měsíců od jejího uzavření.
Méně známou skutečností je také to, že sjednané povinné ručení automaticky přechází po úmrtí pojistníka na jeho dědice. Pokud dědicové nechtějí dále pojištění využívat, je třeba, aby takovou smlouvu z příslušných důvodů sami vypověděli.
